Od čtvrtka do neděle tento týden hostil Liberec mistrovství světa FCI v agility. Podívaná to byla dechberoucí, nervy drásající, dojemná, i takový cynik, jako já, uronil slzičku, když se našim barvám zadařilo nebo naopak nezadařilo. Z Liberce si odvážíme spoustu inspirace do tréninku, a protože jedeme "správným" autem, tak s námi jede i první díl Pána prstenů. Dlouhou chvíli si na benzínce krátím čtením prologu. Hned v pondělí začáná maraton překládání z angličtiny do češtiny a naopak na akcích s Gabby, tak mě to přivádí k příběhu, jak kniha ke svému názvu přišla.

Přidat přílohu, odeslat. Klik. Hotovo. Po třech měsících překladu poslední kapitoly putují do nakladatelství, kde ještě projdou redakční úpravou, než budeme v říjnu slavit s Gabby křtiny jejího druhého literálního počinu Animal Grace, který v Čechách, na Moravě a Slezsku vyjde pod názvem “Od delfína ke psovi a zpátky ke člověku”. Na co se vlastně můžete těšit?

Gabby už je zpátky doma a o svojí návštěvě v naší malé republice napsala na svůj blog článek. Přišlo mi škoda si nepřipomenout, jaké máme v něčem štěstí, že žijeme právě v téhle zemi a Gabby svolila, že bych článek přeložila a zveřejnila. Tak tady je.
Katka

Týden v cizí zemi. Mnohá setkání mi přinesla značné postřehy a lekce, které pro mě byly, jako vždy, nesmírné. Když jeden učí etickou komunikaci, tak se neubrání přemítání. Cítím se jako čistá stránka připravená k tomu, abych viděla denní realitu novýma očima.

Kdo někdy četl knížku od Františka Šusty nebo byl na některém semináři, určitě se s výrazem "nulová varianta" setkal. V podstatě se jedná o "default behavior", chování, ke kterému se zvíře uchýlí, když ho jiná varianta nenapadá. V tréninku se může využívat pro "zklidnění" zvířete. Pokud má zvíře za sebou několik neúspěšných pokusů, může se dostavit frustrace. Frustrace může mít různé podoby, podle nátury zvířete - zvíře může od práce odcházet, může pořád dokola opakovat ty samé chyby, může začít "vyšilovat" (štěkat, pobíhat, štípat do psovoda...). Trocha frustrace není na škodu a úspěšné překonaná může vést k výdrži v chování i přes určité komplikace, moc frustrace může vést k tomu, že zvíře přestane mít cvičení rádo, molo by v případech třeba exotických zvířat vést k tomu, že trenér přijde o prst nebo taky celou ruku. Aby frustrace nepřekročila určitou míru únosnosti, může trenér využívat nulovou variantu chování. Ideálně nějaké chování, které není nebezpečné, ani když v něm zvíře přitvrdí. Například kdyby byla nulová varianta vyskočení na trenéra, tak by zvíře mohlo snadno skákat s větší a větší silou, což je za chvíli nepříjemné, u větších i menších psů. Proto je jako nulová varianta většinou zvolené třeba sezení nebo výdrž na místě (pelíšek, klec...). Susan Garrett má takovou skoro nulovou pozici u nohy, i když ona tomu říká zóna odměn.

protože ti řeknou ano i ne.