Ano, je. Jednou z výhod dobrého odložení je právě možnost dát si náskok a psa lépe provést úvodní sekvencí, třeba i příležitost zakrýt vlastním tělem překážku mimo pořadí. Ovšem pro starší nebo rozvážnější psy, kterým déle trvá, než se dostanou do své rychlosti, je lepší volit start z ruky než psa nudit odložením. Spousta psů také odložení na startu považuje spíše za nedobrovolné zlo, kterému se musí za každou cenu vyhnout.
S Wayem jsem vždycky dělala odložení na startu, přestože právě Way patří mezi zástupy psů, kteří při prvním kroku psovoda ke překážkám okamžitě zapomenou, že mají čekat až na povel. Letmému startu jsem se pokoušela vždycky vyhnout, protože jsem nechtěla, aby si Way zvykl, že může vystartoval na překážky jen tak. V některých případech je ale letmý start celkem přijatelná alternativa startu a leckdy to není ani zbabělé řešení, protože od psa vyžaduje soustředění i schopnost samostatné práce.
Jak je možné získat nad psem náskok uprostřed parkuru? Snadno, stačí psa vyslat na překážku a utíkat k jiné, nejvíc to je znát u tunelů. Ovšem na začátku parkuru není žádná překážka, kam můžeme psa poslat, nebo ano?
Na táboře Honza postavil sekvenci (první z několika), která se měla zaběhnout z ruky. Vyvstala otázka, jak se tam vymotat bez velkého oblouku. Kdyby se daná sekvence považovala za úvodní, pak by s odložením bylo řešení snadné, dalo by se například přivolávat na Lindu a za #3 dělat frontcross (alespoň tak bych to dělala já).
Pes by seděl tak, aby viděl první dvě překážky v rovině a přes ně viděl psovoda, který mu natočením ramen signalizuje, že po zdi bude točit. Kdyby se člověk pokusil o stejné vedení, ovšem startoval by se psem, musel by mít pro úspěšné provedení buď velmi pomalého psa nebo velmi rychlé nohy, protože jinak by výsledek pravděpodobně vypadal takto:
Pes by po zdi udělal větší nebo menší oblouk, podle rychlosti psa a délky jeho skoku, ale tím, že by psovod běžel dopředu, aby stihl udělat FC, by psa přes zeď vystřelil rovně, místo aby ho zatočil.
Dalším řešením by byl v-set před zdí a celý zbytek sekvence by se dal dovést na pravou ruku.
Pes by se v takovém případě odložil trochu šikmo, aby přes první překážku viděl hlavně psovoda, a přes zeď by pak šel šikmo, takže by měl rovnou menší oblouk a psovod, který by uměl utíkat, by pak psa přes #3 přivolával a točil ho za sebou okolo vnější bočnice. Jestliže by psovi nevadilo držet se blízko psovoda, pak točení okolo vnitřní bočnice je pohodlnější, ale rizikovější, protože pes může skokovku skočit zpátky.
Jestlipak je ale možné, aby pes udělal v-set i bez toho, aby člověk stál před zdí, například při startu z ruky? No ano, jediné, co stačí udělat, je nestartovat se psem kolmo k první překážce, ale šikmo, takže už při pouhém dopadu z dlouhého skoku pes vykrouží oblouček, který ho zeď vyvede.
Člověk má tak dokonce i trochu lepší postavení pro přivolávání přes #3, protože je i on sám více rozběhnutý a nemusí na psa čekat.
Fígl je v tom nedržení se zaběhnutého postupu, že pes má ze startu vidět i na následující překážku. Narazila jsem na tuhle frázi v popiscích parkurů hned v několika časopisech a je to velmi dobrá rada, protože to psovi umožní rozběhnout se dopředu nebo vybrat si ze dvou překážek tu správnou, ale pokud se pak v parkuru nepokračuje rovně, zas tak výhodné to není. Naučit psa překonávat překážku samostatně a ze všech úhlů je jedním z předpokladů úspěšného letmého startu.
Další možností, jak získat alespoň minimální náskok, aniž by člověk psa fyzicky držel a brzdil, je poslat psa okolo sebe a vyběhnout dopředu ještě než pes dokončí celé oběhnutí. Mimo toho, že člověk nemusí psa držet, je výhodou i to, že pes i psovod jsou hned v pohybu, psovod se může od začátku plně soustředit na překážky a pes musí ještě před startem projevit snahu spolupracovat.
