Jedním z nejčastěji probíraných a diskutovaných témat je otázka, jak brzy začít co cvičit. Moje názory jsou založené na článku Američanky Christine Zink, PhD., která se specializuje na psí sporty a sama se věnuje aktivně agility a přednášce (takové menší) Čecha Jaroslava Bendy, MVDr., který spolupracoval na knize Agility: první krůčky (další autoři: Karin Divišová, Martina Podešťová) a byl několikrát oficiálním veterinářem české reprezentace na mistrovství světa.
- Podrobnosti
- Napsal Katka Lerlová
- Kategorie: Agility
- Zobrazení: 12076
Prý, že bych mohla napsat něco o štěňatech. Jestli bych prý nenapsala něco o tom, jak jsem trénovala Waye, když byl štěně. No, něco bych napsat mohla, dokonce občas i o tom, jak jsem trénovala Waye, a spíš bych měla zdůraznit, jaké chyby bych už nikdy neopakovala. Problém je, že "štěněčím", "předagilitním" věkem každý myslí něco jiného a je to nesmírně dlouhé období (půl roku, třeba než se začnou zóny, rok, než se třeba začne skákat, rok a půl než se začnou dělat sekvence...), takže to je mnoho materiálu ke zpracování. Way začal závodit třeba až ve třech letech, takže nevím, jestli by někoho můj návod zajímal. Dnes bych každopádně udělala mnoho změn a ve většině bych se řídila knížkou Susan Garrett: Shaping Success. No, ale zkusím dát něco dohromady. Omluvte sentimentální vzpomínky na štěňátko Waye.
- Podrobnosti
- Napsal Katka Lerlová
- Kategorie: Agility
- Zobrazení: 8073
Určitě to zná mnoho z vás, psi se pro samé těšení na parkur rozhodnou nečekat na povel psovoda a vystartují si podle vlastního uvážení.
Spolehlivé odložení je přitom jedna z důležitých podmínek pro úspěšné absolvování parkuru - psovod si může dát na trati náskok, aby tak zabránil případné chybě, odmítnutí nebo dokonce diskvalifikaci. Zároveň se může naposledy pořádně rozhlédnout po parkuru a rychle si v duchu přehrát, jak chtěl jít úvodní část. V neposlední řadě si tu může naposledy vydechnout, než vystartuje psa. Mnoho psů startuje klidněji z odložení než "letmo", zvláště, pokud mají odložení spolehlivé, a ví, že mají zůstat soustředění. Pokud pes na odložení nezůstane, často to vede k problémům, protože psovod nedokáže včas zareagovat, pes ho ani nevnímá, na překážky se soustředí více než na povely psovoda, a pokud se tým rovnou nediskvalifikuje, celkový běh je nevyrovnaný a neprospívá psychické pohodě ani psa, ani psovoda. A bohužel tohle všechno jsem si vyzkoušela na vlastní kůži.
- Podrobnosti
- Napsal Katka Lerlová
- Kategorie: Agility
- Zobrazení: 5916
- Podrobnosti
- Napsal Katka Lerlová
- Kategorie: Agility
- Zobrazení: 5212
Strana 6 z 6