Dostala jsem nedávno otázku, jaké jsou základní pomůcky na fitness, které by člověk měl mít pro psa doma? Na to není žádná jednoduchá odpověď. Za prvé je otázka, co má být cílem cvičení? Zvládat běžnou denní zátěž? Udržet si kondici i ve stáří? Rozvíjet pohybové dovednosti u štěněte? Zvýšit výdrž a sílu u psího sportovce? To všechno má vliv na výběr cviků a výběr pomůcek.

Osobně si myslím, že pokud má člověk dost času, tak nejlepší tělocvičnou je les a kopce. Jsou samozřejmě rozdíly mezi plemeny, ale pro většinu psů s normální čenichovou partií a přiměřenou velikostí by neměl být problém se pohybovat každý den několik kilometrů terénem. Pomůcky potřebujete, pokud:
1) je pes nějakým způsobem omezený a potřebuje k pohybu dopomoc, jeho stav je aktuálně bolestivý nebo má špatnou rovnováhu, že obyčejná procházka je pro něj příliš velkou nebo nevhodnou zátěží,
2) nemáte čas běhat se psem po lesích a učit ho chodit přes klády a po spadlých kmenech, ale najdete si čas na cvičení doma,
3) chcete poskytnout psovi komplexní přípravu na sportovní zátěž,
4) cvičení vás oba baví a chcete zkoušet nové věci.

Nepotřebujete ani žádné speciální pomůcky. Místo čočky můžete použít naducaný pelíšek. Místo kavalet vlastní nohy. Místo kuželů židle. Místo balonu vlastní záda...

Pevné targety - nízké, středně vysoké, vysoké, prkno

A jaké pomůcky se k čemu používají? Pro začátek nepotřebujete nic zvláštního, pes by měl zvládat všechny cviky na pevných targetech, než přejdete na labilní plochy. Variantou jsou targety na všechny 4 packy, na 2 packy, nízké i vyšší. Pokud máte dvě stejné stoličky, můžete cvičit stoj a změny pozic, kde se nemusí měnit pozice nohou (jako je například lehni-vstaň). Vyvýšený target nutí psa hlídat si více pozici svých pacek. Úzké prkno také nutí více psa držet rovnováhu a více se soustředit na pozici těla, změny mezi pozicemi jsou možné i při současném pohybu nohou.

A co labilní pomůcky? Existují malé čočky, velké čočky, elipsy, půlkoule, malé kosti, velké kosti, míče, buráky, válce... Labilní plocha představuje výzvu pro rovnováhu. Hodně se používá u poúrazových stavů, starších jedinců, mláďat, jako doplněk k přípravě sportovce. Ideální velikost pomůcky je taková, kdy dovolí psovi vybalancovaný stoj a přirozené rozpětí předních/zadních pacek. Různě velcí psi stejné pomůcky mohou používat různě. Například čivava si pohodlně stoupně na 30 cm čočku párem předních/zadních nohou, ale německý ovčák už bude mít problém se na tak malou čočku trefit, potřebovat by už 60 cm čočku. Burák, bramboru či physioroll potřebujete tak velký, aby si na něj pes stoupnul do vyrovnaného stoje, takže různě velcí psi potřebují různě velké míče.

Labilní pomůcky - kulaté čočky, osmičkovité čočky, půl míče, FitBones

A stabilní a labilní targety nejsou jediné, s čím můžete cvičit. Kužely, kavalety, postroje na tahání, posilovací gumy, závaží, běhací pás... Možnosti jsou omezené jen tím, čeho chcete dosáhnout, jakémá tělesné předpoklady a jaké cvičení vás baví.

Samozřejmě tu pak je celá škála cviků z dogdancingu, které jsou zároveň cviky rozvíjející obratnost, sílu, koordinaci nebo všechno dohromady. Kdysi o tom vycházel článek av Psích sportech a Silivia Trkman na tohle téma má minimálně jedno DVD - Tricks for ballance, strength and coordination.

Když se vrátím k úvodní otázce, jaké fitness pomůcky bych nejspíše doporučila skoro každému? Velký kus ujdete se dvěma stejně vysokými pevnými targety a dvěmi labilními pomůckami. Mně jako stabilní target dobře sloužily léta výstavní katalogy obalené v neklouzavé podložce, stejnou parádu udělají například krabice od bot, které vycpete třeba novinami, aby se psovi nohy nebořily. Abych měla něco vyššího a skladnějšího, v IKEA jsem pořídila dětské stoličky. Labilní pomůcky by záležely na velikosti psa - cokoli většího než malá borderka potřebuje velkou čočku (60 cm v průměru) a k tomu druhou nebo FitBone (nebo dvě kosti). Kdybych si měla vybrat jen jedno, tak pro velkého psa raději jen velkou čočku. Malí psi mohou mít dvě normální čočky. Pokud byste k tomu chtěli kost, tak je potřeba vymyslet, jak čočku podložit, aby byly výškově podobné. Pokud pořídíte balanční polštář oválný nebo ve tvaru osmičky, tak může být vhodný i pro větší plemena místo velkých čoček - nejlépe vyzkoušejte. Dále záleží, co je váš sport nebo hlavní aktivita. Pokud pes se pes musí pohybovat po překážkách (agility, sportovka, záchranařina...), pořídila bych i prkno, není to velká investice a je poměrně skladné. Pokud jsou kladené větší nároky na přesnou práci nohou (agility, dogdancing, překážky typu žebřík...), cvičila bych se 4 "hříbky", půlkoulemi, na které se vejde vždy jedna packa. Místo hříbků někdo používá i pevné malé targety, zejména na trénink výstavního stoje, jenže vy je potřebujete různě upravovat a musí být dost stabilní, aby se pod packou psovi nezvrtly. Pokud pes musí ve sportu skákat (agility, dogfrisbee, sportovka, obedience, záchranařina...), mohou se vám hodit kužely s otvory pro tyčky na cvičení kavalet i plyometrická cvičení. A pořízení velkého míče? Má to svůj význam a svoje výhody, i nevýhody. Hlavní nevýhodou je kombinace malý byt a velký pes. Musíte si rozmyslet, jestli máte kde míč nafouknutý skladovat, protože třikrát týdně ho nafukovat a vyfukovat, to vyžaduje opravdu disciplínu.


Kužely s otvory na tyčky

To by byl můj výběr. Ale trénink posilování, koordinace, rovnováhy, to je jen jedna část kondiční přípravy psa. Na trénink vytrvalosti stejně musíte vstát a vyrazit ven, raději do lesa než do ulic, a 3x-4x týdně si dát pěknou procházku, nejlépe ve svižném tempu klus až cvalu ;-)

Just have fun.