Vytisknout

Čím více rozkouskujete určité chování, které chcete tvarováním naučit, tím rychleji se dostanete k cíli. Zdá se vám jako paradox, že čím více kousků si z chování uděláte, tím rychleji dostanete celkový obrázek? No, dneska jsem si ověřila, že to je pravda. Way má naučené dávání packy přes packu, když leží, ale zatím to umí jen na jednu stranu. Chtěla jsem doučit i druhou, ale není to zas tak snadné, Tachyon umí být dost tvrdohlavý, když je přesvědčený, že něco dělá správně.

Myslela jsem si, že když se mu to už několikrát náhodou povedlo, zakrátko na to přijde sám, aniž bych mu musela nějak extrémně pomáhat. Ale výsledek byl jen takový, že jako šílený zkoušel všechno možné, poklonu, sudy, mrtvého, packy, ale aby je překřížil opačně, to ne. Za chvíli si mi začal i nahlas stěžovat, což je vždycky signál, že pes prostě nemá ani páru, co se po něm chce.

Už jsem se na to chtěla vykašlat, ale pak jsem si řekla, že ještě zkusím klikat prostě za cokoli, co se správnou packou udělá. Way je naštěstí hodně "clicker-savvy", takže po dvou klicích mu došlo, že pošoupnutí právé packy je to, co mě zajímá. Okamžitě zkusil posunout packu blíž té druhé, hned jsem klikla, tak to zkusil znovu a znovu a já pořád klikala a klikala... Hups, a najednou měl pravou packu přes levou, ani nemrkl, bez jediného štěknutí nebo zaváhání.

Jedna z nejčastějších chyb, které se při výcviku psovodi dopouští, je "too far too fast" - chtějí toho prostě příliš mnoho a příliš rychle, aniž by pes zvládl pochopit předchozí krok. To byl i můj případ. Řešení je jednoduché - rozkouskovat to tak, aby to pes mohl pochopit.

Kategorie: Clicker
Zobrazení: 6743