Nedávno jsem narazila na blog Daisy Peel s reakcí na něčí povzdech, že se na sociálních sítích sdílí jen úspěchy, a když se člověku nedaří, tak má pak pocit, že je v tom sám. Přitom důvodem, proč si člověk svoje neúspěchy nechává pro sebe, může být to, že se mu pak nedostane podpory. Je rozdíl mezi sympatií a empatií (mimochodem, víte, že v novém roce chystám čtenářský klub ke knížce Od delfína ke psovi a zpět k člověku? Zatím můžete sledovat info na Facebooku). Komentáře, že přeci když nejde o život, tak jde o ..., akorát znevažují úsilí, které člověk do svého výkonu vložil. Já mám zas někdy pocit, že se na neúspěchy příliš zaměřuji, protože mě sice baví poučení, které z toho plyne, ale pro psy to znamená, že je zbytečně často dotlačím do situací, které jsou pro ně příliš obtížné.
Takhle jsem se nechala od Terky nalákat k tomu, aby se s Evelýnou přihlásila na dogdancingové zkoušky. Chybí nám do titulu za všechny jedničkové zkoušky jen jedna poslední, všechny cviky umí, ale to zvládání prostředí... Tak jsem si řekla, že ji alespoň trochu na to prostředí zase navyknu, ideálně aby se nám podařilo docílit toho, že bude relativně v klidu a jakýkoli cvik, který by zvládla předvést, by byl bonus. A já budu mít článek, jak se nehroutit z toho, když se nedaří.
Pes totiž za námi nepřijde, že by měl moc rád všechny barevné kokardy do sbírky, ani nesní o tom, že vyhraje mistrovství republiky nebo světa. Takže pro mě každou zkoušku a každý závod je priorita, aby si z toho zážitku odnesl pozitivní zkušenost, na které se pak dá stavět dál. Psovodovi s "normálním" psem to tak nepřijde, ale my, co vidíme bubáka v každém cizím člověku a psovi a v každém hlasitějším zvuku, my pořád zvažujeme, kolik máme uloženo na kontu důvěry a jestli nám náhodou nepřetéká kyblíček.
Správně má být trenér připravený na všechno. Mít plán, jak reagovat, když se nedaří, ale taky vědět, jak postupovat, když se daří. Takže já měla spoustu variant, jak se zachovat, když bude moc nervózní z lidí nebo ze psů, nebude si chtít hrát nebo jíst pamlsky, prostě bych se jí snažila vytvořit bezpečné prostředí a nechat ji se rozkoukávat a postupně nabírat jistotu, že se nic zlého nestane. Ale když jedla pamlsky, vesele si hrála, dokázala se pohybovat mezi psy, aniž by je neustále s obavami sledovala, a při tréninku cviky nedělala o moc hůře než doma, začalo mi docházet, že jde do tuhého. Protože na tuhle variantu jsem se moc nepřipravovala. Trochu jsem se utěšovala, že ji nejspíše bude vadit hudba, ale zároveň jsem jí chtěla co nejvíce pomoci, takže jsme začali sestavu co najdále od repráku. A jak jsme pak zkouškou postupovaly jen s mírnými klopýtnutími, začala jsem litovat, že jsem si ji alespoň jednou neprošla na hudbu, abych se orientovala, kolik času mi ještě do konce zkoušky zbývá (jedničkovou sestavu musí člověk předvést v maximálním limitu 75 vteřin).
Prostě Evža je Úžaholka a být to jen na ní, težko bych mohla psát článek, jak mít radost z neúspěchu. Naštěstí dvounohá část týmu, v naprostém zmatku, jak jí věci nejdou podle plánu, zapomněla na cvik otočky u nohy, a vynechání cviku v DD zkoušce znamená diskvalifikaci.
Jak správně poznamenala Terka, v našem případě samozřejmě o žádný neúspěch nejde. Stačí se podívat na projev před dvěma a půl lety u stejné zkoušky. Tam jsme vynechali tolik cviků, že ani bodovat to nemělo smysl.
A co se stalo? Trénink se stal! Trénink, u kterého se bavíme. Kdy se soustředíme na tady a teď. Kdy mi Evelýna může dát kdykoli stopku a ví, že já to budu respektovat. Trénink, kdy jsme se dostávaly mimo komfortní zónu, až se nám komfortní zóna rozšířila.
A když se "nedaří" nedaří, a vy jste z toho smutní, frustrovaní, je vám do breku nebo chcete vzteky křičet nebo vám docházejí síly a chcete to vzdát, je to v pořádku. Klidně si zařvěte nebo pobrečte, ideálně stranou od psa, aby z toho nebyl ve stresu. Každá zkušenost přináší ponaučení. Není vždy zřejmé hned, ale časem ho člověk pochopí.
A na co se můžete těšit v prosinci? Romča Kuchařová si se mnou podívala pro Online kongres pro pejskaře - registrovat se můžete zde. Je to zdarma, ale kdybyste chtěli mít prodloužený přístup k rozhovorům a dalším bonusům, můžete se mi ozvat pro slevový kód.
A mám v plánu připravit takovou malou adventní dogdancingovou inspiraci pod Psí školou Dancing Dogs - snad moje plány vyjdou lépe, než na posledních zkouškách!