Vytisknout
Kategorie: Fitness
Zobrazeno: 285

1. Méně je často více a kvalita je důležitější než kvantita.

Co je lepší - udělat cvik 10x špatně nebo 2x správně? Zejména pokud děláte cílené posílení nějaké části těla, chcete si být jistí, že posilujete právě to, co chcete nebo co potřebujete, a ne něco jiného či psa zbytečně nepřetěžujete. Ze začátku je v pořádku, když se budete soustředit na samotné provedení cviku a teprve ve chvíli, kdy si budete jistí, že víte, co máte sledovat, a pes cvik provádí tak, jakou máte představu vy, tak můžete začít cvičit déle a cvik vícekrát opakovat.

2. Nechte psa, ať pracuje po svém a nejprve jen pozorujte.

Několik prvních pokusů jen experimentujte a pozorujte, jak pes pohyb provádí, jak reaguje například na vaše různé navádění, jak se pohybuje na dané pomůcce, jak moc vypadá jistý a obratný nebo naopak nejistý a nestabilní. Nesnažte se hned od první chvíle rovnat všechny packy. Ukáže vám to, co je pro jeho tělo a povahu přirozené, kde jsou jeho silné stránky a slabiny a jak byste chtěli popřípadě cvik upravit, aby mu byl co nejvíce ku prospěchu.

3. Když pes nebude chtít cvik provést, nenuťte ho.

Pes nám nemůže říci, proč se při nějakém pohybu cítí nepohodlně, jestli už je unavený nebo jestli ho něco nezabolelo. Jen tím, že se nějak zachová. Je potřeba vždy respektovat, pokud něco nebude chtít dělat nebo ztratí o cvičení zájem. Člověk může v klidu popřemýšlet, jestli to je tím, že je příliš nejistý, bojí se například použité pomůcky nebo jestli je na něj cvičení dlouhé či není motivovaný odměnou. Ale je dobrá zásada vždy nejdříve vyloučit, že nemá nějaké fyzické omezení, než se začít rozčilovat, že nechce poslouchat. Cvičení po chvíli můžete zkusit znovu, zjednodušit ho nebo zkrátit či jinak upravit, a pokud zatvrzele bude odmítat a všimnete si i dalších projevů nepohodlí v běžném životě, může být čas zapřemýšlet nad kontrolou u veterináře.

4. Když nevím, tak necvičím.

Každý cvik by měl mít nějaký smysl, nějaký cíl. Fitness nejsou jen "triky na balančkách". U každého cvičení byste měli vědět, na co je zaměřené - už třeba jen proto, abyste nepřetěžovali jednu strukturu pěti různými cviky a jinou zase cvičili málo, protože na ní budete mít cvik jen jeden nebo žádný. Některé cviky budou více rozvíjet sílu, jiné obratnost, uvědomění si vlastního těla nebo stabilitu. Jiné cvičení zas může mít za cíl rozvoj vytrvalosti a kapacity dýchacího a cévního systému. Jiné cvičení je vhodné pro psy, kteří se věnují silovým a sprinterským sportům, jinak vypadá cvičení u štěňat a jinak u psích seniorů. Psi s různými pohybovými obtížemi, ať už řešenými operativně nebo konzervativně, mohou mít různá omezení, některá cvičení jim mohou prospět a jiná naopak uškodit. Proto je dobré držet se zásady "Když nevím, k čemu ten cvik je, tak ho nedělám." Stejně tak je dobré necvičit, když má můj pes nějaký problém, a já nevím přesně jaký. Nebo se pes po cvičení zhorší a já nevím proč.

5. Cviky o nízké zátěži a malé intenzitě je možné dělat ve větším opakování, než cviky o vyšší zátěži a vysoké intenzitě.

Čím náročnější cvičení, tím méněkrát ho opakujte. Je to samozřejmě individuální, ale dá se říci, že jednoduchá nenáročná cvičení můžete dělat v 10 - 15ti opakováních, ve 2 - 3 sériích, kdežto cvičení s větší zátěží mohou mít jen 3 - 5 opakování a jen 1 - 2 série. Vždy sledujte svého psa a respektujte jeho reakce, viz. bod 3. Pokud bude pes následující den pro tréninku unavenější než obvykle či bude ztuhlý, snižte po týden zátěž o polovinu. Pokud s tím bude v pořádku, následující týden můžete o něco přidat.

6. Posilovat můžete 3x týdně a ideálně ne den před a po větším výkonu (intenzivní trénink, závod). Kardiotrénink, tréninky obratnosti a protahování může být 5x týdně i častěji, ale alespoň 1 den v týdnu je vhodné dát pauzu.

Aby trénink něčemu byl, musí mít návaznost. Sami na sobě víte, že návštěva posilovny jednou týdně či výběh jednou za měsíc na vás žádné následky nezanechá, leda pocit rozlámanosti. Tréninkem dáte tělu impulz, aby se začalo zátěži přizpůsobovat a zvládalo ji lépe. Pokud budou impulzy přicházet pravidelně, tělo si změny uchová a bude zvládat větší a větší zátěž. Pokud budou mezi stimuly příliš dlouhé pauzy, tělo zase "zleniví". Mezi jednotlivými tréninky ale musí být čas na odpočinek, aby se tělo mohlo "přestavovat" - přizpůsobovat - a nedocházelo k přetížení a únavovému zranění. Po dni, kdy se věnujete posilování, by vždy měl následovat den bez silového tréninku. Pokud se psem sportujete, zejména v silových sportech (což jsou i sprinterské - agility, flyball, dogfrisbee...), berte trénink toho sportu jako posilovací den. Pokud plánujete celodenní výšlap do hor (a pro psa to není normou), také mu raději před tím a potom dejte pauzu. Pokud vás čekají celodenní závody či celodenní intenzivní trénink, navíc například mimo známé prostředí a váš pes nepatří mezi ty, kteří usnou všude jako dřevo, také mu dejte pauzu, protože bez pořádného spánku nemůže pořádně regenerovat.

Vytrvalostní tréninky (výběhy na volno, procházky) můžete dělat i bez přestávek mezi jednotlivými dny, ale alespoň 3x týdně. Můžete buď střídat posilovací den s vytrvalostním dnem, nebo pokud se vám sejdou ve stejný den, dejte nejprve lekci posilování a pak jděte běhat.

Trénink obratnosti (různé triky například z dogdancingu, rozvoj pohybových dovedností u mladého psa) můžete klidně dělat pár minut každý den, podobně cvičit prvky poslušnosti, obedience, pokud to psovi tak vyhovuje. Stejně tak můžete psa nechat, ať se každý den (například po procházce) protáhne.

7. Před zátěží psa vždy rozcvičte a po tréninku ho vychoďte.

I před domácím posilováním je vhodné, aby byl pes trochu zahřátý. Doporučuje se alespoň 5 - 10 min rychlejší chůze nebo klusu. Vychází to akorát, že se psem vyjdete ven se projít a nechat ho vyvenčit, nebo si doma trochu pohrajete, necháte ho třeba hledat hračku nebo si zacvičíte pár triků a necháte ho běhat za pamlsky. Pohyb by měl být rychlejší, ale ne vyloženě sprinty či skoky. Je také vhodné, aby to byl pohyb kontrolovaný, nestačí ho pustit na zahradu, zejména pokud se pes těší na cvičení a akorát si sedne za dveřmi a bude čekat, až ho zavoláte zpátky.

Stejně tak je dobré nechat psa po intenzivním cvičení, ať se pomalu zklidní. Vzít ho například opět ven a obejít s ním blok nebo vyrazit rovnou na poklidnou procházku. Pokud se psem běháte (nebo jezdíte na kole či koloběžce...) je vhodné posledních pár minut tréninku vyhradit zpomalování tempa, pustit psa třeba na volno a nechat ho postupně přejít do chůze a více si čuchat. To konec konců platí i pro vás, také byste ke konci měli zpomalit a postupně se vydýchat, dokud se nezklidní dech i tep.

Specifické sporty mohou mít opět specifické rozcvičky a docvičky. O rozcvičce a docvičce se dozvíte ve článku Rozcvička a docvička.

8. Používejte takové pamlsky, aby pes po cvičení nebyl větší koule, než před ním :-)

Při fitness lekcích obvykle hodně používáte pamlsky, zejména na začátku, kdy jednotlivé cviky učíte. Je ideální, když budete používat pamlsky nízkokalorické (a zároveň zdravé), například sušené plíce či zeleninu vařenou společně s masem, pokud ji pes jí, nakrájené na co nejmenší kousky. Malí psi mají tu nevýhodu, že mají i malé žaludky. Něco se dá cvičit i na hračku, pokud to nevyžaduje velkou přesnost, takže můžete využívat i toho. Je vhodné, když zkrmíte například část denní dávky. Pamatujte na to, že pes s plným žaludkem by neměl mít až dvě hodiny velkou fyzickou námahu, takže pak není vhodné jít například běhat nebo plavat.

9. Každý pes je jedinečný a na cvičení může reagovat různě, řiďte se tím, co vidíte, a ne co si někde přečtete.

Žádný návod ani postup není zcela univerzální a co jednomu bude fungovat nemusí na druhém zanechat žádné následky. U psů je to ještě možná o to více umocněno vyšlechtěním různých plemen. Krátkonohá plemena budou mít vždycky bouličky svalů okolo svých krátkých kostí už jen proto, že ty kosti narostly krátké. Chrt bude mít vždy hrudník spíš hluboký než široký. Borderka bude krásně obratná, kdežto pitbulteriér bude vždycky kvádr na nožičkách. Pro seniora je desetisekundový srovnaný stoj mnohem náročnější než pro ročního psa. Veškeré návody proto berte vždy s rezervou, veďte si tréninkové záznamy a pravidelně kontrolujte, jestli se na psovi projevují nějaké změny, ideálně k lepšímu, ale je potřeba včas zachytit hlavně ty k horšímu, než se z nich stanou ještě horší. A pokud se neděje nic, může to znamenat, že trénink je málo intenzivní a kromě mentální stimulace a utužování vztahu to třeba nemá ty benefity pro kondici, které byste chtěli. Nebo je pes na vrcholu svých možností.

10. Když to není zábava, nestojí to za námahu.

Co dodat závěrem? Hlavně se bavte. Budete mít větší šanci, že u cvičení vydržíte. Dělat něco, "protože by se to mělo", nebude mít takový efekt. Najděte si, co vás na tom bude bavit. To může být pro každého něco jiného. Pro mě to je pozorování detailů, ráda pozoruji pohyb, ráda nad ním přemýšlím, ráda hledám souvislosti. Samozřejmě mě baví, že to baví moje psy, což je také důležité. Žádný milovník psů nechce dělat pravidelně a dlouhodobě něco, co jeho pes nesnáší.

Zábava je důležitá, tak se bavte.