Pro nedostatek dogdancingových závodů jsme vyrazili na zkoušky. Pro nedostatek víkendových zkoušek v Praze jsme vyrazili na zkoušky do jižních Čech. A tak si říkám, že malé shrnutí užitečných tipů, jak zkoušky přestát, není na škodu.
Administrativa
Nejméně zajímavé, ale skoro nejdůležitější. Pomineme-li fakt, že by měl pes umět všechny povinné cviky, tak taky musí mít čip a vystavenou výkonnostní knížku od DDCCR (Dog Dancing Club Czech Republic) a pokud nemá průkaz původu, tak potřebuje průkaz psa bez prokázaného původu od MSKS (Moravskoslezský kynologický svaz). Doporučený postup najdete na stránkách DDCCR. Je dobré si je nesplést a nepořídit si jen jednu z nich!
Při cestě na první zkoušky pak budete potřebovat výkonnostní knížku (červený sešítek od DDCCR) + PP nebo průkaz psa bez PP. Rozhodčí vám na obojí mrkne a pak dá na vnitřní stranu výkonnostní knížky razítko a podpis, že údaje souhlasí, váš pes je tím, za koho ho vydáváte, a můžete startovat. Jestli něco z toho zapomenete, tak smůla, máte psa anonymního a ke startu vás nepustí. Na všechny další akce už si vystačíte jen s výkonnostní knížkou (červený sešítek DDCCR). Razítko máte, takže je jasné, komu se ti diskvalifikace budou psát (nebo ty složené zkoušky).
Samozřejmostí je, že pes má být očkovaný a tuto skutečnost můžete na psí akci doložit očkovacím průkazem. Další podmínky účasti může pořadatel specifikovat v propozicích, takže doporučuji jejich pozorné čtení.
Příprava zkouškové sestavy
Jedničkové dogdancingové zkoušky jsou zlaté. Dají se celkem v pohodě složit, když má pes alespoň trochu snahu. Ani nemusí nutně umět všechny cviky, Aygo dal heelworkovou zkoušku bez jediného povelu pro chůzi u nohy, jen se uměl držet vedle mě a já se zas uměla točit, aby to vypadalo, že umí alespoň půl pivot. Můžete klidně ukazovat, pokud tedy nevedete psa přímo s rukou na čumáku. Dají se odchodit i za minutu, takže i psi, kteří jsou zvyklí každou chvíli dostat pamlsek, jakž takž můžou udržet motivaci. Ale aby to nebylo zas moc jednoduché, tak je i poměrně snadné se diskvalifikovat. Stačí špatně si spočítat kroky, z dvanácti jeden ošidit, a hned máte cvik nesplněný, což znamená diskvalifikaci. Nebo pes udělá jen půl otočku nebo nedotáhne obíhání...
Základem je samozřejmě umět všechny povinné cviky. Na rozdíl od závodů jsou cviky předepsané a daný jejich minimální rozsah, stejně jako minimální a maximální doba trvání sestavy. Jak cviky namixujete za sebou, to už záleží na vaší fantazii. Jenže ne vždy lze ze suchého popisu v Řádu, který najdete rovněž na stránkách DDCCR (sekce "pro závodníky", dokument "Závodní a zkušební řád DDCCR") snadno identifikovat, jak si vlastně rozhodčí přeje, abyste cvik dělali. Jistou inspiraci můžete čerpat z YouTube, protože závodníci často svoje zkoušky zveřejňují, občas i s popisem cviků a ohodnocením zkoušky, ale zde pozor! Řád se čas od času mění a s ním i povinné cviky a jejich provedení. Někdy se mění hodně, někdy jen málo, přesto podstatně. Proto se podívejte na rok, kdy byl schválen aktuální řád, a podle toho vybírejte zkoušky, které byly složené až po jeho zveřejnění.
Ještě lepší je domluvit se s rozhodčím, aby vám sestavu zkontroloval, v ideálním případě rovnou s tím, kdo ji bude na zkouškách posuzovat. Předem seznam cviků musíte dát rozhodčímu v takovém pořadí, jak je máte ve zkoušce. Když něco rozhodčímu nebude jasné (potřebuje třeba vědět, jaké pózy budete mít, v které heel pozici se bude pes pohybovat...), tak se vás vyptá. Je dobré si seznam cviků napsat už v klidu doma, popřípadě někteří pořadatelé ho chtějí poslat už před uzávěrkou společně s přihláškou a hudbou.
Nevymýšlejte si žádné složitosti
Leda jste fakt borci, co všechno zvládají s prstem v nose. Je to fakt zbytečné. I v jedničkové zkoušce se člověk dokáže disknout na úplné blbosti a není tam žádná kolonka pro originalitu nebo inovaci. Zkoušky jsou uniformní, ať se dobře posuzují, a titul dostane jak ten, kdo má jako pózu stoj na hlavě, tak ten, kdo vydrží čtyři doby sedět. Stačí, že si člověk musí počítat doby a kroky a žádný cvik nezapomenout, ještě k tomu řešit, jestli pes zvládne obtížný cvik, když je k dispozici jednodušší varianta. Dělala jsem to, když jsem na to měla energii, ale zkoušky jsou jen od toho, aby se odchodily a to na výbornou. Jestli jste kreativní a chcete předvést něco více, než ostatní, jděte na závody, tam to bude hodnoceno jako klad.
Naučte se při cvičení počítat
Je to dost výhoda. U zkoušek pořád počítáte. Počítáte dvanáct kroků rovně, osm (Musical Dressage) nebo čtyři (Freestyle) kroky couvání, čtyři změny směru v serpentýnách, dvě a dvě otočky, čtyři podání packy, osm kroků slalomu, čtyři doby pózy, osm a osm dob krokové sekvence... Prostě pořád počítáte. A jakmile se pes začuchá a potřebujete upoutat jeho pozornost, hnedka se v počítání spletete, ani nevíte jak. Zas je fajn, že klidně můžete mluvit na hlas. Už v tréninku zvykám psy, že u slalomu je povel: "Skrz - raz, skrz - dva, skrz - tři..."
Je maximální, ale i minimální časový limit
Maximální limit většinou nebývá problém. Pořadatel vám hudbu prostě automaticky utne. Když dokončíte všechny povinné cviky a ještě běží hudba, klidně si opakujte ty, které vám přišly méně dokonalé. Ale u některých zkoušek a rychlejších psů se může stát, že všechny cviky dokončíte ještě dříve, než přesáhnete minimální limit pro zkoušku. Tak se musíte na place plácat dál, klidně chodit třeba dokola, když byste odešli dříve, byla by to diskvalifikace. Je dobré si v hudbě naposlouchat, kdy limit minimální doby překročíte.
Co všechno na taneční plochu nesmí
Taneční plocha se nesmí znečistit pamlsky, aby to psy nerušilo, takže tam s nimi člověk nesmí. Nikdy. Ani když by šel přes plac na prezenci, ani, když by byl nástup, ani když je před zkouškami na place trénink, ani když je nástup po zkouškách. Prostě nikdy. Rozhodčí vás klidně může prošacovat. Nejlepší je pamlsky nenosit po kapsách, ale v pamlskovníku. Pamlskovník před vstupem na plac odložit. Zkontrolovat si, že na sobě člověk nemá kontaminované oblečení.
Hračka na taneční plochu smí, když je oficiální trénink. Pak už na taneční plochu nesmí. Nesmí tam, ani když se pes rozcvičuje a s hračkou tam omylem uteče. Nesmí tam, když odcvičí, pro hračku vyběhne a s hračkou se na plac vrátí. Nesmí ji tam ani hodit horlivý rodinný příslušník. Jestli hrozí, že si pes pro odloženou hračku doběhne a pak se k vám půjde potahat, dojte ji někam mimo dosah nebo ji dejte do ruky kamarádovi. Vysvětlete mu, že ji z ruky nesmí pustit, dokud k němu nepřijdete. Mít takový blbý disk po bezchybné zkoušce, to nezamrzí, to nas....
Taky když už jednou na tu plochu vlezete, tak už tam musíte zůstat. Pokud vás rozhodčí nepošlou výslovně pryč. Třeba že se rozbije technika. Počkejte si, až vám dají signál, že jsou připravení vás posuzovat. Že odejde předchozí pes nic neznamená. Rozhodčí musí cviky obodovat, a když pes nebo psovod motal páté přes deváté, tak se musí na jeho výkon podívat na videu. Bodování kolikrát trvá pěkných pár minut. Takže na plac nechoďte, dokud vám to někdo výslovně neřekne. Když si nebudete jistí, nechte si to zopakovat.
Když už na ten plac půjdete, nechoďte tam s obojkem. Ani s postrojem. Ani s obojkem proti klíšťatům. Ani s ohlávkou. Ani s botičkami. Pes prostě musí být nahatý. Na psa totiž nesmíte sahat. Třeba ho chytat za ocas, když si to zamíří ven z placu. Třeba mu tlačit na zadek, aby si sedl nebo lehl, nemůžete ho prošťouchnout slalomem mezi nohy ani zvednout do panáčka. Pes může šahat na vás. Třeba na vás může položit packu. Nebo i dvě.
Pak se nesmí takové samozřejmé věci, jako být hnusný na psa, na rozhodčího, vyvenčit se na taneční ploše (předpokládám, že se týká především psa), mít psa moc bázlivého nebo moc agresivního.
No nesmí se toho docela dost. Počítejte s tím, že alespoň jednou s alespoň jedním psem se vám podaří nějakou hloupou chybu udělat. On si to pak člověk pro příště lépe zapamatuje.
Jak to pak může vypadat
Tady je Evelýnčino video z Freestyle 1. Je to takový příklad, že leckdy vlastně body za ty zkoušky neodpovídají úplně výkonu. Protože kolikrát někdo udělá krásnou zkoušku, bez zbytečného ukazování, přemlouvání psa, pes pracuje krásně pozorně, ale pak se někde zapomene jeden krok a hned je z toho diskvalifikace. A pak člověk do psa hučí a silou vůle ho do všech cviků dotlačí a je to skoro za plný počet bodů. Na druhou stranu tahle taktika už ve vyšších úrovních přestane pomalu fungovat, protože se pracuje více na dálku a člověk už nemůže ukazovat.