Sobota, 12:00
Mám za sebou první přednášku s Kenem "It Depends" Ramirezem a je přesně takový, jakého ho všichni popisují. "It depends", neboli "to záleží", je jeho oblíbená fráze, kterou začíná odpověď na téměř jakoukoli otázku. Téma "Nepamlskové posilovače" bylo populární a lidé seděli i po zemi, aby ho mohli poslouchat a sledovat zapálené vyprávění o psech, běluhách a delfínech. Ve video-ukázkách používal svoji fenku, která patřila do kategorie kříženců tak ošklivých, že jsou vlastně roztomilí, a přesně dokazovala, že podmiňování posilovačů probíhá bleskurychle a není posilovač jako posilovač - dveře na balkon, kde se dají pozorovat sousedé, je dobrý posilovač, dveře do komory posilovač nejsou. Moje poznámky se hemží zvýrazněnými poučkami. Máme velké štěstí, že příští rok zavítá i do České republiky.

Rozhodla jsem se zjistit něco o obedience a navštívila přednášku od Cecile Køste. V porovnání s americkými a britskými přednášejícími bylo vidět, že nároky na psa jsou trochu jiné a radostný projev psa je jen jedním, nikoli prvním, z kritérií. Co se mi ale na přednášce líbilo, byla komunikace mnoha národností, které neměly angličtinu jako rodný jazyk. I když člověk usilovně tápal po tom, jak se vyjádřit, a byl nešťastný, pokud se mu to nedařilo, všichni byli velmi trpěliví a většinou jsme se k jádru pudla dostali. Řeč lidí od psů je konec konců dost podobná všude, a klikařů obzvláště.

Co se mi obecně líbí je zdvořilost a slušnost, se kterou se celý víkend setkávám. Když někomu na dva metry uhýbám z cesty, tak se hned ozve 'Sorry'. Trochu mi to připomíná vtipy Američanů na Kanaďany, do kterých vrazíte, a oni se ještě omlouvají. Rovněž mě nepřestává překvapovat demografické složení účastníků. Sice jsou ženy v přesile, ale ne tak výrazně, jako jsme zvyklí u nás, a hlavně každou chvíli narazím na muže, kterého nejpřesněji popisuje označení stařík. Mnoho přítomných dam se pohybuje ve věkové kategorii mojí babičky, ale asi by je urazilo, kdybych to řekla nahlas, a většina vypadá velmi nechápavě, proč si je fotím.

17:00, panel discussion
Panel discussion je událost, kdy se sešli všichni přednášející a odpovídali na otázky diváků. Některé byly standardní (Dá se za lepší chování kliknout vícekrát? - jednoduchá odpověď Karen: 'Ne'.), některé zajímavější. Cecile některé z nás (= mě) rozbrečela vyprávěním o svém prvním klikr psovi, který měl několik cviků naučených tradičně a několik clickrem. Dostal v devíti letech leukémii, ale protože to nevěděla, tak s ním šla na soutěž, a zatímco tradičně naučené triky nedostaly skoro žádné body, clickrem naučené triky předvedl skoro bez chyby.

18:30
Čekáme, až začne oficiální večeře. Podlehla jsem pokušení a koupila si jedno DVD o pachových pracích a jedno o řešení problémů od Kena Ramireze. Bohužel jsem váhala tak dlouho, že knížky, které mě zaujaly, se mezitím vyprodaly. Ale získala jsem tak Kenův podpis na obal DVD a od Karen jsem si nechala podepsat český překlad Svého psa nestřílejte. Pro pořádek jsem obešla i přednášející na Labs, které jsem měla a budu mít, takže jsem ukořistila další podpisy na svoji účastnickou kartičku.

Pomalu mi začíná docházet, že nás čeká už jen jeden den na Expu. Proč nemůže být alespoň týdenní? Stesk budu muset zahnat tím, že se zase vrhnu po hlavě do práce s vlastním psem. Jak Michele, tak Ken, mluvili o dovednostech, které se osvojují týdny a měsíce. Na takové časové rozvrhy jsem si s welsh corgim dávno zvykla.

23:45, na pokoji
Dneska jsme se cestou z Expa neztratili. Po jedenácté večer, povídání s dalšími klikaři, poslouchání vyprávění Karen a anglické večeři, to byla docela fajn procházka městem a částečně i zkratkou přes lesík.

Vím, že František o Karen vždycky říkal, že je na svůj věk naprosto neuvěřitelně vitální dáma, ale ve skutečnosti mi přijde ještě neuvěřitelnější. Začala svoje vyprávění u Skinnera, pokračovala delfíny, psy a potkany v laboratořích, a skončila u sportovních trenérů, hudebních dirigentů, rodičů autistických dětí a newyorkských chirurgů, kteří chtějí zdokonalit svoje schopnosti. Skončila prohlášením, že každý, kdo clicker training dělá a prezentuje ho, ať už ve vědecké práci, na seminářích nebo zveřejněním tréninkového videa na facebookovské zdi, přispívá k šíření povědomí o takových možnostech tréninku. Rozbrečelo mě to jenom trochu.