Pátrala jsem po nějakých datech vztahujících se k historii vývoje clicker tréninku, až jsem se proklikala ke článku na Wikipedii o B. F. Skinnerovi. Americký psycholog Burrhus Frederic Skinner (20. 3. 1904 – 18. 8. 1990) je autorem mnoha pokusů a studií zabývajících se chováním a učením organismů. Všechny jeho teorie jsou založeny na nesčetných experimentech a na jím popsaných principech je založený celý clicker training. Jeho studenty na universitě byli právě Marian a Keller Brelandovi, kteří pak zásady učení pomocí operatního podmíňování dokázali aplikovat na nejrůznější zvířata vykonávající nejrůznější úkony pro komerční (reklama) i armádní (zejména špionáž) úkoly. Marian se svým pozdějším manželem Bobem Baileym patřili mezi přední trenéry využívající při práci clicker.

Čím více rozkouskujete určité chování, které chcete tvarováním naučit, tím rychleji se dostanete k cíli. Zdá se vám jako paradox, že čím více kousků si z chování uděláte, tím rychleji dostanete celkový obrázek? No, dneska jsem si ověřila, že to je pravda. Way má naučené dávání packy přes packu, když leží, ale zatím to umí jen na jednu stranu. Chtěla jsem doučit i druhou, ale není to zas tak snadné, Tachyon umí být dost tvrdohlavý, když je přesvědčený, že něco dělá správně.

V Psích sportech vyšly už tři články o clickeru. První napsala Šimona Drábková, jejíž článek by se ani nemusel jmenovat "Magický klikr", jako "Klikr Šimony Drábkové". Teď píše seriál o clickeru Bára Sajdoková. I když obě mluví o tom, jak clicker funguje a co se s ním dá všechno dělat, stále mi tam chybí lecjaké zásadní informace. Nevím, jestli by mi v začátcích pomohlo, kdybych o výcviku s clickerem věděla to, co teď, člověk se přece jen neobejde bez určitých praktických zkušeností, ale neprozradit lidem, na čem se clicker training zakládá a z jakých poznatků vychází, to je jako dát člověku figurky, kostky a herní plán a nedat mu ke hře pravidla. Když budeme vědět, z čeho clicker vychází, nejsme omezeni na návody ostatních, ale můžeme se sami pustit do práce na nových cvicích.

Četla jsem si cestou ze školy When Pigs Fly od Jane Killion. Píše hlavně o tom, jak psy obtížně motivovatelné pro poslouchání namyšlených povelů psovoda, zapálit s clickerem pro cvičení. Mám moc ráda, s jakými analogiemi umí Američané přijít, aby přiblížili clicker i úplným laikům. Například můj oblíbený popis shapingu s clickerem je hra "Samá voda - přihořívá". Když se pes blíží konečné podobě cviku (jako člověk k ukryté věci), psovod psovi kliká o odměňuje ho. Pokud tápe v hlubokých vodách, člověk prostě jen nekliká (hodně zkušení a odolní psi vydrží i občasné "ne", ale je lepší se jakýmkoli pozitivním trestům vyhnout - Stavební kameny clicker trainingu). Shaping je prostě všude okolo nás.

Tvarování, neboli shaping, je jedna z obrovských výhod cvičení s clickerem. Základem je, že psa odměňujeme za správné reakce a nežádoucí pokusy ignorujeme, takže časem bude předvádět jen žádoucí chování. Dají se tak neučit cviky velmi přesně a můžeme tak spojovat celé série chování (příklad: aport - běžení k aportu, vzetí ho do tlamy, běh s aportem k psovodovi, předsednutí před psovoda a stálé držení aportu). Psovod "vede" psa k výslednému cviku přesností klikání a odměňováním pohybů, které vedou k výslednému cviku, nemanipuluje s ním ručně ani na něj nemluví - pes se potřebuje soustředit.