Přidat přílohu, odeslat. Klik. Hotovo. Po třech měsících překladu poslední kapitoly putují do nakladatelství, kde ještě projdou redakční úpravou, než budeme v říjnu slavit s Gabby křtiny jejího druhého literálního počinu Animal Grace, který v Čechách, na Moravě a Slezsku vyjde pod názvem “Od delfína ke psovi a zpátky ke člověku”. Na co se vlastně můžete těšit?

Začnu trochu zeširoka. Loni u nás měla Gabby semináře na téma Najdi svůj spínač a Řešení problémů. Mluvila o konceptech, které právě chystala do nové knihy. Protože kniha měla být zároveň “praktickou příručkou”, oslovila několik lidí, kteří jí měli dělat pokusné králíky. Hned jsem se jako jeden pokusný králík přihlásila, a každý týden jsem pak na jaře četla jednu kapitolu a plnila (nebo taky neplnila) zadané úkoly. Gabby má velmi osobitý styl psaní, a leccos si člověk musí pročíst vícekrát, ale obsah za to stojí a neuplyne den, abych si na něco z ní nevzpomněla. A jsem si celkem jistá, že bych nenašla dost odvahy, abych začala měnit svoje zaměstnání, kdyby nebylo knihy. Nicméně nepochybuji o tom, že pasáže, které se mně líbí nejvíce, zase nezaujmou někoho jiného a naopak. Každý má jiné zkušenosti a tak pro něj budou užitečné jiné části. Určitě každý neprobrečí polovinu kapitol tolik, jako já :-)

Gabby mluví o tom, jak se člověk s pomocí zvířat může naučit rozumět jejich chování, svému chování i chování lidí okolo sebe. Jak nás ovlivňuje motivace a jak stres, co se učíme snadno a co těžce. V podstatě se nejedná o žádné nové nebo převratné informace (záleží samozřejmě na tom, s čím už kdo má jaké zkušenosti), ale všechno to jsou věci, které je užitečné si připomínat nebo dát do nových souvislostí. Jak funguje stresový trojúhelník? Tomu u Gabby třeba vždycky dobře rozumím. Ale jak fungují projekce, to jsem pochopila až po nějakém čtvrtém čtení.

“Pravda tě osvobodí, ale nejdřív tě vytočí.” - Anonym

Některé věci je obtížné přijmout nebo pochopit, protože nemusí být zrovna lichotivé. Půjde to postupně, je to cesta, proces.

“A teď jsem v háji, protože teď to vím.” - Gabby Harris

Gabby si po své měsíční snaze o bezplastový červen posteskla, že čím více se vyhýbala plastům, tím více si uvědomovala, kolik jich všude je (na podobném principu je mimochodem založené jedno ze cvičení v knize). Stejně tak já pořád analyzuji svoje motivace a chování. Když říkám, že si nesmím stěžovat, je to už stěžování si? Udělala jsem pro psa cvičení příliš těžké, protože se chci posunout do další fáze, nebo protože mám podvědomé nutkání překonávat nesnáze?

Nezbývá, než věřit procesu a užívat si života. Lépe se zvířaty než bez nich.